Děti a nadváha

Zjišťuji zájem o webináře na téma zdravého životního stylu dětí a prevence dětské obezity. Koho toto téma zajímá může vyplnit krátký dotazník: https://forms.gle/n9t2xq4PUBBDaDao9
Děkuji Miroslav Toms

Mám strach o brášku, 14 roků. Zatím nadváhu nemá, vždycky když se mu zakulatí bříško, povyroste a je to. Je mezi námi dost veliký věkový rozdíl. Když sem byla malá já, nebylo moc peněz, byla jsem zvyklá snídat "normálně", rohlík se sýrem nebo šunkou, kousek buchty, čaj. Na sváču do školy buď nějaké pečivo nebo jogurt, obědy ve škole a večeře se pak už nějak dala dokupy, buď studená nebo se něco narychlo uvařilo. Brácha to má jinak. Naši jsou starší, nemají nebo spíš asi nechcou mít na tyhle věci čas. Brácha si neustále objednává jídlo nebo pizzu z hospody. Klidně ji i snídá. McDonald zná jako své boty. K tomu chipsy, čokolády. Klidně si dá osm párků s jedním rohlíkem. Někdy si připadám jako by ho ta chemie v tom jídle přitahovala. Nic normálního uvařeného doma moc nechce jíst, leda tak těstoviny s omáčkou a sýrem. Chtěla bych mu nějak pomoct, aby neměl v budoucnu problém. I vzhledem k nadměrné obezitě našich rodičů. Když jsem ho měla týden na hlídání, bez problémů byl schopný snídat, obědvat i večeřet se mnou. Když jsem ho ještě zapojila do přípravy jídla, troufnu si tvrdit, že si to užíval. Ale jakmile se vrátil k našim, tak se to opět změnilo, není nucený dělat nic, nic nemusí, takže během dvou dní opět dvakrát zvonil poslíček s jídlem z hospody. Není to jen o nadváze, máme v rodině problémy se zažíváním a tímhle stylem si ho zničí ještě rychleji, než my všichni ostatní. Promluvit si s ním o tom moc nepomáhá, vysvětlit to našim taky ne, jejich lenost a snaha mu dopřát po čem touží je nezdolná, tak mi nezbývá než doufat, že třeba někdy přijde k rozumu.

Jani, mám 10 letého kluka 56 kg/140 cm. Nemá moc být po kom hubený a vysoký. Já jsem od mala bojovala s nadváhou a jeho otec byl taky bumbrlíček. Ujíždí na jogurtech. Je schopný sníst v nestřeženém okamžiku 3 kelímky. Kupuju jen zákysy, activie, holandie,atd.. Málokdy má něco jo dobrého. Četla jsem že dětem by se měl mléčný výrobek dávat skoro ke každému jídlu, ale já si myslím, že kámen úrazu je právě ten tuk. Pohyb mu nic neříká. Nenásilně chodíme na výlety, plavat. Ale jsou to jen nástřely, žádná pevná hodiny, den. Co mohu udělat jako matka s jeho jídelníčkem. Pokud se budeš ptát na zeleninu... prostě tragédie. Jedině, když to rozmixuju a udělám dip přes maso.

mám 12 letou holky, která trpí nadváhou (66 kg/155 cm). Když bydlela se mnou, tak jsem ji korydovala příjem potravy. Teď bydlí s otcem a ten na to kašle, prý s toho vyroste:(. Chodí do házené, je ve sportovní třídě a chodí na kytaru, nemyslím si že by trávila svůj čas u PC , ano tráví, ale ne tolik co jiné děti. Nevím jak ju přesvědčit, aby se trošku mírnila v tom co jí, už mám pocit, že předemnou jí málo, abych měla radost, ale jak se otočím ....

Je ostuda, že jsem dlouho na stobklubu nepřispívala...:-) tak jsem si dala úkol, abych trochu napravila! Založili jsme na fb novou skupinu, která se jmenuje Hrave žij zdravě. Kdo by se chtěl přidat - je to na tomto odkazu - http://www.facebook.com/groups/439272756083548/ Nyní je zde i anketa o školních jídelnách a spousta článků, Skupina je založena hlavně pro děti, adolescenty a jejich rodiče....ale má spousty dalších členů. Tak srdečně zveme - a pojďme diskutovat i zde:-) Jana

dobrý den,
chtěla bych se zeptat,jestli je proteinová tyčinka vhodná i pro 6 letého chlapce-je obézní,místo jiných cukrovinek,jen občas,třeba 2 týdně, po tréninku(chodí do thai-boxu),děkuji za odpověď :)

Moje dcerka má 10let. Od mala, kdy měla problémy s příjmem potravy se to obrátilo a nyní má pěkně povedený mlsný jazýček. Trénuje denně závodně sportovní gymnastiku (6*týdně odpol+3*ranní tréninky) a její postava je spíše sportovní, než hubená, jako u ostatních gymnastek. Jelikož se pokouším také hubnout ze STOBem, automaticky jí nabízím zdravější jídla a ejhle, funguje to. S čokolády přešla na Rýžové chlebíčky s jogurtovou polevou, miluje zeleninové saláty s kuřecím masem, vůbec zeleninu přímo láduje a hlavně si nikterak nestěžuje. Má apetit, jaký měla, jen do sebe dostává mnohem zdravější dobroty:0))))..Takže vašim dětem držím palečky a určitě si vtom najdou to své, to pravé-zeleninové:0)))!

Ahoj má to podobně jako psathyrella. Dcera při porodu vážila 4700g a měřila 50cm. Neustále patří mezi největší ve třídě.Hraje závodně tenis 2x týdně trénink k tomu pohybovky 2x týdně a občas volejbal. Je hodně sportovně založená. Do ničeho jí nenutíme.Prostě jí to baví. Přes veškerý pohyb, je trochu oplácaná. Byli jsme u lékařky, která doporučila krotit jí v jídle o což se statečně snažíme. Ale výsledky zatím nic moc.

Wladka: koukám, že to u nás máme jako u Vás - jen s tím rozdílem, že u nás je hubenější ten starší desetiletý a mladší osmiletý je silnější. Na výšku měří skoro stejně, ale mladší ho s počtem kil výrazně předběhl. Jinak s tím stravováním to mají stejně - náš mladší je taky na poctivé jídlo a starší by mohl být živ ze sladkostí a zeleninu nejí. Jo a mladší je po mně a starší po hubeném tatínkovi.

A pak že to není dané.. kluci 8 let - vychrtlina, nejraději sladkosti, pořádné jídlo jen co mu chutná. do zeleniny ho trochu nutím....druhý kluk 10,5 roků silná kostra, a roste mu bříško..sladkému moc nedá zato oběd je schopný přidat si ve 14 hod znovu a večer se po něm ptá znovu..má rád klasické jídlo, zeleninu jí, Máme sklony k nadváze oba rodiče tak se snažím ho trochu krotit hlavně večer.. na pohyb je pohodlnější, ten druhý hubený brácha všechno vylítá... každý je v rodině po někom jiném a navíc rozdíl v pohybu dělá své..

Ahoj, mám dvě děti zcela rozdílné konstituce :-) Kluk (15) odmalička "vychrtlík" na 25 percentilách - jí hodně, zdravě, ale prostě je hubený. Holčička (9) odmalička pěkná ženská na 90 percentilách :-)) Narodila se jako 4 kilová, teď má při výšce 134 cm 33 kg. Sportuje - 3x týdně aerobic skákání přes švihadlo, což ji moc baví a tak skáče pořád i doma. Nejsem si jistá, jestli je to sport úplně vhodný. Je pravda, že postava se jí hezky tvaruje, ale na hubnutí to asi moc není. Nemyslím si však, že by hubnout měla. Kostru má mohutnější, je oplácaná, ale tak nějak hezky :-D

Zdravím všechny diskutující a nevím, zda víte, že máme také stránky "dětské" na www.hravezijzdrave.cz, kde je spousta tipů a rad nejen pro děti, ale i pro rodiče. Pořádáme také rodinný pobyt pro děti s kily navíc na Máchově jezeře, který je v současnosti obsazený - tak jen upozornuji třeba pro příští rok. Hodně se zde probírají s Janou Divokou témata,o kterých zde diskutujete.

Mám doma klučíka, 9 let, 133 cm, 39 kilo, do 5 let byl jak podvyživený a pak začal přibírat. Nejhorší je, když se rodič snaží s dítětem na skladbě jídla pracovat, pak je víkend, dítko jede k babičce a přibere tam 2 kg. Hrůza. Náš Jenda má v týdnu 3 hodiny karate, hýbe se ve družině, jezdí na kole a stejně je oplácaný. Se školní jídelnou nelze spolupracovat, bohužel, tak se snažíme alespoň doma. Potěšila mě však vzpomínka na mojjí sestru, která byla jako malá též pořádný buřtík a teď je jak nitka. Takže nic není ztraceno, pokud se dítko nepřejídá nesprávnými potravinami a má pohyb, tak je tady opravdu asi šance, že z nadváhy vyroste. Mimochodem, druhé dítko, dcerka, je zase jak "zagroškudla" :-)

Tak jsi tu se zájmem přečetla vaše postřehy. Jsem na tom stejně. Jedna dcera (12 let) taková "ženská" a druhá (9let) vyžle. Ale šílené (22 kg). Hubená si dá radši zeleninu než chleba, druhá nejradši tyčinky, popcorn nebo chips. Teď jsem jí začala kupovat jogurtové nápoje. Je to sice sladké, ale připadá mi to menší zlo než pytlík popcornu.

A s těmi kroužky - starší nejdřív chodila do ping-pongu. Moc se jí tam nelíbilo. Tak jsem jí řekla, že příští rok už chodit nemusí, ale má si vybrat něco jiného. Cokoliv "sportovního". Přidala se ke spolužačce do plavání. Je to kroužek, žádné závody. Je tam moc spokojená. A vzhledem ke křivé páteři to má i léčebné účinky.

Jako rodina lyžujem, jezdíme na kole a turistikujem. Začíná být problém je vytáhnout z domu. Teď si starší sháněla kamarádku na výšlap - žádná se nenašla. Nikdo nemůže. Asi nám ty rodinné výlety brzy omlátí o hlavu.

Malá zatím "poslouchá". V aerobiku (opravdu kroužku) ji cvičitelka chválila a lanařila ji někam jinam, do závodního. Nevím, jak se rozhodne, změna lidí a prostředí jí dává trošku zabrat. Jak nejde "s někým", tak to je boj.

Ambiente: nevím, kde bydlíš,ale myslím, že ve větších městech se dá sehnat i "sportovní kroužek". Jen nejsou tak na očích. To naše plavání bych bez té spolužačky "neobjevila".

no to by mě zumba taky nešla :-D. vždycky jsem měla problém koordinovat ruce a nohy. Prostě to chce hledat a zkoušet - většinou jde spíš o toho vedoucího a kolektiv, než o sport. Blbý na tom je to, že právě ty oddíly svoje členy od začátku tlačí to soutěží. Docela mě to sejří (dcera chodila do aerobicu a docela by ji to i bavilo, kdyby vedoucí neměla ambice obrážet s dětma všechny soutěže v širokém okolí, což vždycky znamenalo pro nás rodiče den strávený v nějaké šílené hale, kde řvala muzika, kvůli pěti minutám vystoupení. :-/ ) A v plaveckém oddíle je to stejné - sport pro radost se dneska zjevně nenosí.

To plávanie by bolo pre ňu určo super, a vyhrávať nemusí, hlavne že sa jej popraví chrbtica.

ambiente: ona jí ta zumba vůbec nejde, navíc se strašně stydí. Jeden čas jsem přemýšlela, že ji dám do plaveckého oddílu, jenže dcera není vůbec soutěživá, je jí jedno, jestli vyhraje nebo ne

nešlo by jí tancování, když už je ochotná zumbovat? kupodivu, je to docela náročný sport.

I když moje dcery nadváhu nemají, mám problém s tím, aby do sebe dostaly nějakou zeleninu. Starší dcera 12 let 162 cm, 41 kg by se mohla zdát až hubená, ale má velmi útlou kostru. Její problém ale je skolióza, velmi zkrácené šlachy, naprostá nechuť ke sportu. Poraďte, jak takovou puberťačku přinutit k jakémukoliv pohybu. Tělocvik je nejhorší předmět ve škole, ven nechodí, na procházky s rodiči už vůbec ne, skoro na všechny sporty je nešikovná. Když už nějaký sport, tak jen nárazově, zimě lyžuje (sjezd), na dovolené plave, občas kolo nebo brusle, se mnou jde občas na zumbu.

ankora: tak to já už na rovinu říkám dcerce, ať se tak necpe, že bude tlustá a děti se jí budou smát. zatím to moc velký efekt nemá. Vím, vím, taky jsem slyšela všechny ty historky o tom, že to rodiče jednou řekli holce, a ta pak chudák propadla anorexii. Na druhou stranu - já vážila v 5 třídě snad 80 kilo a měřila 176 cm. A rodiče oba hubení a špajzka prázdná, a řečí jsem si taky vyslechla dost.

jo jo, poznámky za lítání a další projevy neklidu máme taky. nebo spíš - naše učitelka je naštěstí speciální pedagožka - nemáme poznámky, ale tresty. Pozitivní tresty typu "dobrý skutek pro třídu, přečíst knížku, udělat navíc úkol do matematiky...". I tak je na tapetě furt. .
MaSka: no vždyť to říkám, že je mezi 25 dětmi nejoplácanější. A co s tím, to nevím. Pohyb s rodiči nenávidí a dokáže nám otrávit i rodinný výšlap nebo cyklovýlet naříkáním a řevem. Kupodivu se skupinkou dětí běhá a šlape ochotně, tak to řešíme těmi kroužky. už sem se ptala i doktorky, co s tím, ale ta jen krčila rameny. Jo, taky je pravda, že ve škole mají slazené pití - děti tam nosí sirupy a ty si dávají do pití. A nemám pochybnosti o tom, že naše holčička si nalije poctivou porci. Taky jsme jí museli zatrhnout "kartu na mléko" - v automatu jsou totiž i slazená mléka a různé tyčinky polité čokoládou. Hned první týden jsem zjistila, že jich má v aktovce snad deset. Prostě je to v člověku asi i vrozené: odpor k pohybu a příchylnost k přejídání sladkým, a to bez ohledu na vliv rodičů. Mladší dcerka je v tomhle jiná. Jí pomalu, jídlo si vychutná, jí všechno, i zeleninu. Taky vypadá od narození jinak a mlíko jsem jí jako kojenci musela doslova nutit. raději usnula, než aby sála.

A ešte ja mám najväčší strach z toho, že ak ju budem nejak obmedzovať a hovoriť jej niečo o jej váhe, respektíve nadváhe, že by to mohlo prejsť do vážnejších porúch, keď bude v puberte... Takže to riešim fakt veľmi jemne a mimoriadne opatrne...

jo jo, poznámky za lítání a další projevy neklidu máme taky. nebo spíš - naše učitelka je naštěstí speciální pedagožka - nemáme poznámky, ale tresty. Pozitivní tresty typu "dobrý skutek pro třídu, přečíst knížku, udělat navíc úkol do matematiky...". I tak je na tapetě furt.

Její BMI je 18,7, dle věku k 8 letům je na 85 percentilu, tj. je v pásmu nadváhy. 15% jejích vrstevníků má váhu vyšší než ona. Pozor při posuzování dle percentilů se nebere ohled na tělesné rozložení a "typ postavy". Marie

Inak sa tá moja dcéra nezastaví, neustále behá, v škole má zato poznámky + gymnastika, turistika. Tak snáď nám tiež vyrastie do krásy ;-)

Ahoj, moja dcéra má 40 kg a tiež 135, vyzerá to strašné číslo, a naozaj nie je chudá, ale má po nás silnú kostru a keby ste ju videli nepoviete o nej, že je tučná. Ale tiež sa snažím dostávať do nej zdravé veci namiesto tých čo má rada. Zatiaľ to ide ťažko, momentálne fungujeme na tom, že môžeš zjesť tú čokoládu, ale najprv zjedz toto alebo toto... Väčšinou to funguje tak, že potom ju tá chuť na čokoládu prejde. Ale zmrzlina sa do nej zmestí kedykoľvek. ;-)

jo, dřív to tak mívala - rozšířila se a pak se natáhla. Ale teď se dva roky jenom rozšiřuje. BMI má na hranici - váží 34 kg a měří, tuším 135 cm. Ve třídě je rozhodně nejoplácanější. v červenci jí bude 8.

Pozor pozor....u těch dětí velmi opatrně stran hodnocení tlustá- hubená. Na hodnocení jsou percentilové grafy a BMI, dle věku a BMI příslušnému k tomu věku. Pozor není to jako posuzování BMI u dopělého. Pošlete BMI a věk, já vám řeknu.
Děti jsou "skokani" to znamená, že dcerka ted´ přes léto může růstově vyrazit do výšky, z toho co si nastřádala. Je fakt, že přechod ze školky do školy je jedno z období, kdy dochází k poklesu pohybové aktivity. MaSka

mně malá viditelně přibrala od té doby, co chodí do školy. ve školce se ještě držela, navíc tam učitelky daly na moji prosbu, aby jí hned nepřidávaly jídlo, ale řekly jí, ať chvíli počká, až se jí to usadí v bříšku. (dcerka je od narození prostě žravá - kojit ji, to byl malý horor :-D). Ve škole musí jíst ve spěchu a kuchařky jí dají, o co si řekne. Taky pohybu má v lavici asi míň, i když jsme jí oproti školce přidali skauta (běhají tam pořád), step a tanec. a taky nevím, co s tím.

Jako porci ber to co se dítěti vejde akutálně do dlaně. MaSka

Ahoj, snažím se poskládat své dceři vyvážený jídelníček, ale trochu v tom tápu, kolik čeho jí dát. Už vím zhruba kalorický příjem, gramáž bílkovin, tuků a sacharidů, ale nejsrozumitelnější je pro mě asi počet porcí u jednotlivých skupin. Chybí mi však podstatná informace: Kolik je ta jedna porce? Díky za pomoc Lenka

Olunka: já jsem to vyřešila tím, že jsem začla i u syna dávat pozor na glykemický index- dřív měl taky hned po jídle zase hlad, ale je to fakt o tom, po jakém jídle.....Hlídáním glykemického indexu za pět měsíců spadl z hranice nadváhy do ideální váhy, naučil se jíst takové potraviny, po kterých nemá hladové ani přehnaně chuťové bláznivé stavy.....

Já dceři taky zmenšuji porce. Co mi to je ale platné, když hlásí, že si ve škole 2x přidala. Je schopná sníst 6 knedlíků a ještě by jeden zvládla.

Ahoj, to jsem ráda, že nejsem sama. Mám 8mi letého syna s nadváhou (135 cm a 39 kg - ne že by měl být po kom hubený :-( ). Chodí 2/ týden do sportovního oddílu a pohybu má myslím docela dost, navíc ho sport i baví. Miluje sladké, ale že by se bez něj neobešel to ne. Miluje ovoce a ani zeleninou nepohrdne - vlastně sní cokoli a ještě jsem nezažila, že by odmítl jídlo. Když mu chutná je schopen jíst "do prasknutí". Jsem zoufalá. Sní porci oběda velkou jako já a za 20 minut řve, že má hlad. Nechala jsem zkontrolovat štítnou žlázu, ale doktorka si myslí, že má roztažený žaludek - je k nevíře co je schopen spořádat, když je třeba u babičky a já tam nejsem abych zarazila příval "žrádla". Vedu ho ke zdravému stravování - a on se nebrání - jak ale omezit porce, co s tím? Máte někdo zkušenost? Díky

Ahoj, mám taky dceru s nadváhou. Přiznám se, že už jsem si nevěděla rady. Letos jí dětský doktor doporučil lázně, a tak jsme po delším uvažování rozhodli že to zkusíme. Měla jsem z toho dost obavy, ale dopadlo to super. Dcerka zhubla 4 kila a celkově získala daleko lepší vztah sama k sobě. A asi nejlepší na tom všem je, že si vzala k srdci doporučení z lázní a dává si pozor, co teď strčí do pusy. Pomohlo jí, že to slyšela od někoho jiného než ode mě. Je jí 9 let a tak je ráda, že už se líbí klukům a vejde se do pěkného oblečení:) Asi nejcennější je ta změna v jejím přístupu k jídlu.

Jo, automaty ve škole to je někdy síla. Dcera dostává 2 svačiny, protože musí sebou nosit i odpolední sváču. Jinak by dorazila domů a nevěděla, co má sníst. Ke svačině má jogurt, zeleninu nebo ovoce a tmavé pečivo většinou s pomazánkou. Minule mi říkala, že jí děti jedí zeleninu, protože každý den mají kupovanou bagetu. Tak jim asi ta zdravější strava chybí. Byla bych moc ráda, kdyby se i ve školní jídelně trochu zamyslely nad skladbou obědů, ale to chci asi moc. Musím přiznat, že dcera teď zase trochu přibrala. K Mikuláši dostala horu sladkostí a o vánocích u nás byla moje maminka a přivezla cukroví. Pak jela dcera k mojí mamce a dokážu si to živě představit. Vždy přibere hlavně na břiše a tak jí teď tlačí některé kalhoty. Ještě že už je cukroví pryč a začíná zase tvrdý režim. Má po kom mít sklon k obezitě a nechci aby dopadla jako já.

Taky se snažím žádné sladkosti nekupovat-když, tak si třeba 1tatranku rozdělíme všichni..Syn má taky po mně a i po manželovi sklony k nadváze.Paní doktorka říkávala,že je tak akorát, ale vím,že to bylo dost. Teď co hubnu ale odkoukal lecos ode mně /je mu 12/,takže začal jíst víc zeleniny a omezil sladké, díky tomu přestal tloustnout.Ale zdaleka nejvíc nám pomohla knížka Hubneme s rozumem tvořivě- tam jsem si spočítala podle rovnice bazální metabolismus nás všech, přidala jsem koeficient pohybu a výsledek=rozsvítilo se mi a zjistila jsem proč to ještě není u syna pořád úplně ono....Myslela jsem si,že když je ve vývinu, potřebuje o něco víc jídla než já,takže jsem mu nandavala sice menší porce než manželovi, ale větší než mně. Ale tímhle jsem zjistila, že máme metabolismus stejný a od konce října jsem mu začla dávat stejné množství jako mně- bílkoviny jsme přidali, ubrali jsme sacharidy /jí jen půl příloh/. Opravdu na sobě poznal, že když sní ke každému jídlu nějakou tu bílkovinu, tak nemá neustálý hlad, který dřív míval. Jen mi vadí, že ve škole jsou jeho svačiny tak vyjímečné-nosí si z domova vždy jogurt activi a kousek ovoce-zatímco ostatní ve velkém nakupují ve školním bufetu bílé bagety s majonézou,párky v rohlíku, hranolky, koblihy,sušenky atd.Doufám,že najde odvahu být dlouho v tomhle vyjímečný-vzpomeňme si na svá školní léta.. :-( Taky se mi nelíbí, že v základní škole mají na chodbě volně přístupné automaty na kafe /jak říká synovo třídní učitelka-pořád se mi něco nezdá/ a už vrstevníci mého syna /7.tř./ si tam denně kupují kávu / o tom, že kofein vyplavuje vápník z organismu snad už ví dnes každý/-myslím,že zvlášť v období růstu to moc dobré není.V automatech na mléko, je pouze mléko sladké,nejednou i zkažené. Novinkou jsou automaty na ovoce -kde kvalita ovoce, které je v automatu několik dní-snad i týden, je pochybná, a že by si někdo z dětí, které mají problém si vzpomenout,že si mají umýt ruce , vzpomněl, že si to ovoce má důkladně umýt o tom dost pochybuju....Achjooo

Naše mladší dcera se také ráda dojídá sladkým. Já i naše starší dcera, která to až tak nepotřebuje, redukujem a tak sladkosti nekupuji. Je to pro mě velké lákadlo. A protože doma žádné sladkosti nejsou, sáhne dcera po ovoci nebo zelenině. A to mi nevadí. Občas má ráno sladkou snídani, aby se necítila ochuzená. Opravdu je asi nejlepším řešením sladkosti nekupovat.

Dobrý den, děkuji moc za diskusi. Co se týče dotazu (macekcz) ohledně dcery. To, že má chuť na nějakou sladkost, je nespíše otázka zvyku. Jídlo je často "umocňovatel pohody" nebo "řešitel psychické nepohody". U dcery se jistě jedná o návyk - já bych jí sladké už nedávala.Spíše bych s ní zkusila promluvit o tom, co jí vede k tomu, že chce sladké. Hlad to jistě nebude, pokud se před tím najedla a přidala si. Také musíme být někdy "tvrdší" jako rodiče a trvat si na tom, že sladké už mít nemusí - nabídnout místo toho zeleninu. Řešením je také sladké nekupovat a nepéct. Sladkosti k životu primárně nepotřebuje nikdo z nás - měly by být jakýmsi zpestřením našeho jídelníčku. My v kurzech doporučujeme sladké max 2-3x týdně. Inpirujte se určitě přístupem Martiny - snížit přílohy, sladké a zvýšit pohyb. Stránky www.hravezijzdrave.cz určitě vřele doporučuji..:-) Jana (wildovka)

Doporučuji se podívat na www.hravezijzdrave.cz

Dobrý den, u mé 7 leté dcery, která měří 135 cm a váží 33,5 kg. Lékař doporučil omezit přílohy a sladké a přidat pohyb. Přidali jsme 1 hodinu cvičení v Sokole. Je v 1. třídě. Ráno málo snídá. Snažím se jí připravovat rozmanité dopolední svačiny, většinou je nesní. Obědvá ve škole, kde si občas přidá. Odpolední svačinu a večeři jí připravím většinou já.

Dobrý den, taky máme problém dceřinou váhou.A byla bych ráda, kdyby něco malinko zhubla.U nás je problém, že má furt chuť na sladké a na jídlo.Když ji nachystám oběd tak ji to kolikrát nestačí a přidává si další a za chvíli po jídle chce třeba buchtu nebo nějakou sladkost.Snažím se jídelníček doplnit i zeleninou,ale málo kdy má zelenina úspěch.Poradíte mi prosím co by pro ni bylo nejlepší.Děkuji moc

Děkuji moc za příspěvek - z praxe semi ukazuje, že svačina by měla být jakýmsi mezijídlem, proto není dobré přehánět množství jídla, které k ní dítěti dáváme, obzvláště, má-li sklony k nadváze. Určitě stačí jogurt, acidofilní mléko, ovoce, méně sladký pudink, nebo menší (třeba i toastový) chleba či menší kus pečiva s "něčím" - šunka + tvrdý sýr, tvarohová pomazánka, rybičková pomazánka, lučina, žervé + doplnit zeleninou, případně hrnečkem mléka.
Máte někdo ještě jiné nápady? Sem s nimi:-) Jana

Tak tohle je přesně téma pro mě. Mám doma holčinu 8 let, není to žádný buřtík, ale tak 4 kilča má navrch. Nikdy nebude tintítko - nemá po kom - ale... Co si budeme povídat, dětský mlsný jazýček je neukojitelný. Pomozte mi i ostatním s podobným problémem, co dětěm nabídnout, aby nevymetaly po kuchyni. Svačina musí být, ano, ale stále řeším, co jí nabídnout, aby to bylo chutné, zajímavé a nebylo to stejné. To je snad nejhorší, často mi docházejí nápady.
Tak doufám, že tu najdu inspiraci. Díky moc a pojďme společně ukázat dětem ten správný směr ve stravování :-)